Původně napsáno pro školu potápění Divernet v roce 2010. Toto je upravená verze textu s aktuálními poznámkami a zhodnocením používání DIR výstroje po mnoha letech.
Co je to DIR ? Překlad anglického spojení Doing It Right - dělat to dobře. DIR konfigurace výstroje vznikala řadu let a to zejména při jeskynním potápění. Některé součásti jsou zdvojené, jiné úmyslně vynechané. Vše má své místo a pořádek, důležitý pro bezpečí a jednoduché ovládání výstroje.
Tento článek je základním úvodem do používání DIR výstroje pro ponory s jednou lahví a polosuchým oblekem.
DIR konfigurace je pro svou jednoduchost a spolehlivost ideální pro náročnější potápění. Umístění výstroje přímo na popruhy a absence objemných kapes zajišťuje malý odpor vody. Plavání je tak mnohem snadnější a spotřeba vzduchu menší. Zároveň se minimalizuje riziko zachycení.
DIR výstroj je ale pouze jednou částí dobrého a bezpečného potápění. Další důležitou věcí je pak dodržování buddy týmu, stejně jako kvalitní výcvik.
Základem je nerezová zádová deska (backplate) s popruhy a kompenzátorem vztlaku. Popruhy jsou vyrobeny z velmi pevného materiálu a jsou na nich připevněny D-kroužky pro snadné umístění další výstroje. Dva D- kroužky jsou na ramenou, jeden na levém boku a jeden vpředu a vzadu na mezinožním popruhu. Velikost popruhů lze jednoduše nastavit a jedna velikost postroje padne úplně všem.
S postrojem můžeme použít zátěžový opasek s olovy nebo zátěžové kapsy s možností snadného odhození.
Malý nůž bez ostré špičky má své místo na levé straně opasku, hned vedle přezky. Je tak dosažitelný oběma rukama a nijak nepřekáží.
Na zádovou desku je šrouby upevněna tzv. dečka, určená pro uložení dekompresní bójky. Bójka slouží jako signalizace, záchytný bod pro provádění dekompresí a také jako nouzová náhrada kompenzátoru vztlaku.Těmto požadavkům vyhovují pouze polouzavřené nebo uzavřené bójky, vypouštěné pomocí cívky se šňůrou - tzv. reelu. Bójka je zajištěna karabinou k levému D-kroužku a reelek k zadnímu D-kroužku na mezinožním popruhu.
Kompenzátor vztlaku má tvar podkovy nebo oválu a označuje se jako křídlo. Dvouplášťové provedení zajišťuje vysokou odolnost proti poškození. Křídlo zajišťuje dostatečný vztlak i pro náročné ponory s těžkou výstrojí. Jestliže se budeme časem chtít potápět se dvěma lahvemi – s dvojčetem, pouze vyměníme na postroji duši křídla za větší.
Pod hladinou se křídlo přitiskne k láhvi a tak potápěč přirozeně zaujme vodorovnou polohu. Po vynoření si lehne na záda a může na hladině relaxovat. Těžká láhev jej drží obličejem nahoru. Inflátor je přichycen na levém popruhu a je v dosahu v jakékoli poloze. Je zkrácen tak, aby nepřekážel a zároveň byl vždy na svém místě.
Maska se používá jednoduchá, s co největším zorným úhlem a bez šnorchlu.
Šnorchl není během ponoru potřeba a překážel by při podávání primární automatiky při sdílení vzduchu s buddym. Můžeme zakoupit svinovací šnorchl, který je během ponoru uložen v kapse a na pásek masky se připíná, až když je opravdu potřeba.
Ideální ploutve jsou krátké a široké. Snadno se ovládají a pryžový pásek nahradíme nerezovou, nepřetrhnutelnou pružinou v obalu.
Primární automatika je umístěna na 205 cm dlouhé hadici a vede po pravé straně kolem kompenzátoru vztlaku pod kanystr s baterií na opasku (nebo pod kapsou na zátěž) a poté přes levé rameno zezadu kolem krku do úst. Na hadici je karabina pro připnutí automatiky na ramenní D-kroužek.
Záložní automatiku na hadici délky 56 - 60 cm si pomocí gumicuku na náústku zavěšujeme pod krk. Při plavání v horizontální poloze tak záložní automatika nevisí, není vláčena někde pod potápěčem bahnem a bez potíží ji naleznete i v silně zakalené vodě, bez masky a bez světla. Kdyby z automatiky začal ucházet vzduch, ihned to poznáme. Hadice, vedoucí okolo hlavy, nepřesahují ramena a nemohou se tak do ničeho zachytit.
Při sdílení vzduchu podává potápěč buddymu pravou rukou rozdýchanou primární automatiku a levou rukou si vezme pod bradou zavěšenou záložní automatiku. Nemusí octopus hledat nebo vycvakávat či uvolňovat z různých držáků a buddy dostane vzduch okamžitě – z automatiky která funguje.
Na řešení krizové situace mají potápěči díky dlouhé hadici dost prostoru a mohou pohodlně plavat vedle sebe. Dlouhou hadici po vyřešení potíží vrátíme snadno bez pomoci zpět na místo.
Objemnou konzoli na dlouhé hadici nahrazuje odolný kovový, snadno čitelný manometr.
Má své místo na 60 - 65 cm hadici, uchycené karabinou na levý D-kroužek na bederním popruhu. Na pravé ruce je hloubkoměr nebo počítač. Při manipulaci s inflátorem tak můžete stále sledovat údaj o hloubce.
Kompas je samotný na levé ruce, aby jej neovlivňovaly ostatní přístroje. Upínací pásky je dobré vyměnit za 2 gumicuky. Přístroje se na ruku snadněji navlékají a při prasknutí jednoho gumicuku se kompas nebo počítač neztratí.
Standardní potápěčské světlo představují velké a těžké svítilny, držené v ruce. Pro DIR potápění byl vyvinut jiný systém.
Používá se světlo s baterií uloženou v pouzdře – tzv. kanystru. Ten má své místo na pravé straně opasku, co nejblíže k zádové desce. Tato nejtěžší část svítilny tak nijak nepřekáží. Hlavu neboli reflektor, spojený s kanystrem kabelem, je nasazen na levé ruce pomocí Goodmanovy ručky. Prsty jsou volné a světlo nebrání v činnosti. Můžeme jej odložit a pomocí dvojkarabiny přichytit na D-kroužek.
Světlem v levé ruce si také můžeme posvítit na displej počítače nebo hloubkoměru a pravá ruka zůstává volná pro rychlé podání primární automatiky buddymu. Záložní svítilna je rovněž snadno dostupná. Na levém či pravém popruhu drží karabinou za D-kroužek pod ramenem a svítilna je k popruhu fixována pomocí gumičky z rozstřižené duše. Důležité je, aby se svítilna zapínala otočením hlavy a nikoli stiskacím vypínačem, kterým můžeme pod vodou o něco zavadit a nevědomky světlo zapnout.
Již se potápím jen v moři a cestuji letecky. Veškerou DIR výbavu jsem dávno prodal. Těžké, velmi drahé a nepohodlné DIR křídlo jsem vyměnil za lehký, levný a komfortní žaket. Pokud cestujete, je lehká pohodlná výbava prostě potřeba. Používání standartní konfigurace regulátoru, oktopusu a běžného žaketu vám také umožnuje si půjčit potápěčskou výbavu na místě (většinou nesežene nic jiného než žaket a běžný regulátor), pokud se třeba ztratí nebo zpozdí vaše zavazadlo jako se nám stalo na Filipínách v roce 2015.
Pár postřehů, všechny uvedené body jsou snadno dosažitelné i pro začínající potápěče s jakoukoliv potápěčskou výstrojí, DIR/křídlo není vůbec nutné pořizovat:
- nejdůležitějsí věcí pro vaši bezpečnost pod hladinou je dobrý partner/partnerka, ideálně někdo, s kým se potápíte dlouhodobě
- oba se potápíte v trimu (vodorovná poloha pod hladinou) a se stejně uspořádanou výstrojí, bez plandajících regulátorů a manometrů
- vyvážení do trimu se řeší správným množstvím zátěží a jejich správným umístěním do těžiště těla
- i obyčejná, ale uspořádaná rekreační potápěčská výstroj (žaket) klade vodě menší odpor a snáze s ní vyřešíte případné problémy
- jestliže oba máte podobnou výstroj (umístění oktopusu, manometru atd), výrazně to zlepší pohodu při potápění
- při ponoru používáte pro plavání žabí kop, výjimkou je natáčení videa či rychlé plavání ve volné vodě
Fotky výše ukazují, jak nesmyslný je často opakovaný názor, že vás křídlo samo srovná pod hladinou do trimu. Podobných špatně vyvážených potápěčů s křídly jsme pod hladinou nepotkali uplně málo (a velké množství jich také uvidíte ve videích na internetu). Občas jsme si vyslechli stížnost, jak někoho na vlnící se mořské hladině křídlo tlačí obličejem do vody. Někteří potápěči si proto ke křídlu berou šnorchl, který se jim pak během ponoru plácá kolem hlavy.
Také jsme ale potkali velké množství potápěčů se žakety, kteří se bez problémů potápěli v trimu.
K obrázku výše: právné vyvážení a výběr správné velikosti kompenzátoru vztlaku se nesmí podceňovat - ve vodě jsme potkali potápěče s o 2 čísla větší výstrojí a spoustou zátěží. Nepřekvapivě jim potápění nešlo. Drahou výstroj a křídlo pro dobré potápění prostě nepotřebujete.
Provedl jsem porovnání v Rudém moři (kompletní DIR výbava proti obyčejnému půjčenému žaketu s integrovanou zátěží a levným plastovým ploutvím). Na jedno mávnutí levnými ploutvemi jsem doplaval výrazně dál s žaketem, než s DIR křídlem a DIR ploutvemi Jetfin. Rozdíl v odporu vody je totiž mezi žaketem a křídlem minimální (pod vodou třeba v Rudém moři běžně potkáte namíchané skupiny potápěčů, kdy část má různá křídla a část žakety a neplatí, že by ti vybavení křídlem plavali rychleji).
Máloco je přitom tak nepohodlné a na plavání neefektivní, jak DIR ploutve Jetfiny s pružinami - nemluvě o tom, že jít s ploutvemi Jetfin šnorchlovat je spíš za trest.
O výrazně lepším pohodlí v žaketu (ať už při oblékání, svlékání výstroje na hladině, přehazování lahví na člunu, delší chůzi do vody přes pobřeží, pozici na hladině při čekání na člun nebo stabilitě při fotografování pod hladinou) ani nemluvě, při prvních ponorech s ním jsem měl při chůzi po pláži pocit, že jsem si zapomněl vzít láhev :-) Tak velký rozdíl v pohodlí při chůzi do vody to byl.
Katka si křídlo při OWD kurzu v Rudém moři také vyzkoušela, stačil jí s ním jeden ponor a velmi ráda se vrátila k používání žaketu.
U žaketů totiž nemalou část hmotnosti láhve drží bederní popruh, zatímco u křídla vše "odnesou" vaše ramena, a i levný žaket má navíc polstrování. Žaket také uschne cca 2x rychleji než dvojplášťové křídlo. Zmíním také popruhy na láhev, což bylo další překvapení - na žaketu se s levným popruhem na láhev s plastovou přezkou manipulovalo mnohem lépe, než s dvojicí drahých popruhů s kovovou přezkou na křídle. Celkově byl člověk s žaketem nastrojený rychleji a snáze, bez odřených rukou od kovových přezek.
Celá rekreační výbava s žaketem měla podstatně menší hmotnost (žaket váha lehce přes 3 kg, křídlo přes 5,5 kg) a vycházela cenově výrazně výhodněji (Křídlo přes 18 tisíc, žaket stál necelých 9 tisíc Kč). Tehdy uváděné časté tvrzení o univerzálnosti DIR výstroje pro potápění v tropickém moři i sladké vodě považuji za nesmysl.
Stačí se podívat, jak vypadají křídla nyní a co o nich výrobci píší v popiscích - například Halcyon Traveler, Tecline Peanut nebo X-Deep Ghost. Rozdíl oproti starším typům křídel je markatní. Hlášky z popisků ("nová konstrukce zajišťuje vyšší pozici potápěče na hladině a tím zvyšuje jeho bezpečnost" nebo "umístění Hight surface u křídla znamená, že když je potápěč na hladině, tak z vody kouká jen velmi malá část křídla. Potápěče tak čeká pohodlí i před ponorem a po něm") jen ukazují, že starší modely křídel pro jednu láhev nebyly zdaleka dokonalé.
Nabízí se také otázka, zda současný velký nárůst uživatelů sidemount výstroje není zapříčiněn kromě lepšího rozložení hmotnosti (lahve na bocích a jinak zátěže) rovněž mnohem vhodnějším tvarem sidemount kompenzátorů vztlaku a pohodlnějším používáním této výstroje. Zatím ale bohužel nebyl prostor si sidemount vyzkoušet.
Žakety také nemohou za to, že studenti v potápěčských kurzech nejsou pod vodou v trimu. Jednak jim nikdo neřekl, v jaké pozici se mají potápět (a jejich instruktor se v trimu nepotápí). Hlavním důvodem špatné polohy studentů potápění pod hladinou v moři s lehkou hliníkovou láhví je používání zátěžových opasků a navíc často s mnohem větším množstvím olov, než by bylo potřeba.
Zátěžový opasek jsem si se žaketem vyzkoušel, nic příjemného to není, použitelné je to pouze nouzově. Integrované kapsy na zátěže jsou až neskutečně lepší a pohodlnější. S nimi je trim v žaketu zcela bez problému - je to i částečně proto, že integrované kapsy jsou na těle výše, než zátěžový opasek.
Další příčinou nesprávné pozice pod vodou je také potápění s kompenzátorem vztlaku, který je asi o 2 velikosti větší, než by měl být (případně má povolené popruhy).
Podobný nesmysl je údajné větší pohodlí při používání DIR křídla oproti žaketu. Toto možná platilo v 90. letech, ale od té doby se i levné potápěčské žakety ohromně posunuly. Nafukují se ven, nikoli dovnitř, mají ergonomický design, pohodlné polstrované a nastavitelné popruhy. Jen nevypadají tak "cool", jako křídla ;-).
Rozdíl při používání drahého DIR křídla a levného žaketu s tenkým neoprenem byl z hlediska pohodlí opravdu propastný - ale mnohem pohodlnější byl žaket. Nikdy jsem také u DIR křídla nepřišel na chuť zádové dečce na bójku, vždy mně tlačila do zad bez ohledu na typ bójky a pečlivost jejího složení. Úložný prostor je u žaketů mnohem lepší, což jako fotograf oceňuji (do kapes žaketu se mi dle potřeby vejde i malá láhev s vodou, makročočka, samozřejmě již zmíněná deko bójka, útesový hák atd.)
Ještě jedno tvrzení o DIR výstroji se objevuje - o údajné "vyšší kvalitě, delší životnosti a lepších materiálech", z kterých mají být DIR křídla vyráběna. Osobní zkušenost s drahým křídlem za více než 18 tisíc korun od nejmenovaného českého výrobce byla ale tristní.
Pominu nutnost si pomocí pilníku obrousit od špon kovové části zcela nového výrobku. Odolnost tohoto produktu byla opravdu špatná, po cca 160 ponorech během pár let (sladká voda, bazény a moře) byl materiál křídla i popruhů vybledlý, otrhaný, se žmolky a vylézajícími nitěmi. Levný žaket zatím výrazně lépe zvládá výrazně vyšší počet ponorů ve slané vodě a nástrahy cestování.
Na kompletní novou cestovní výstroj, postavenou okolo žaketu, regulátoru do teplé vody a lehkých ploutví jsem si vydělal prodejem opotřebovaného křídla a další DIR výbavy.
Snímek vlevo a vpravo nahoře - trim se silným neoprenem nebyl problém. Snímek vlevo dole ukazuje potíže s trimem po výměně neoprenu (misto 7,5 mm jsem použil 2,5 mm a následně 5 mm oblek). I přes pokusy s množstvím zátěží a jejím umístěním na popruhy láhve jsem u křídla s vyvážením neuspěl.
Vyřešit otázku trimu s půjčeným žaketem mi v Rudém moři přitom nakonec, na úplném konci pobytu trvalo cca 15 minut - z toho nejdelší dobu zabralo dostat se z vody, na břehu sundat výstroj, láhev a popruh, navléct na popruh od láhve zátěže a vrátit láhev zpět. Popruh se kostkami se neutahuje okolo láhve nejlépe (déle bych to určitě používat nechtěl), ale pro jeden zkušební ponor v mělku to dostačovalo. Obrázek dole uprostřed v koláži výše je z videa z tohoto zkušebního ponoru (zadarmo půjčená výbava - základní levný žaket Aqualung Wave a lehké ploutve Cressi), na snímku jsou vidět od Katky půjčené kapsy na integrované zátěže a na láhvi kostka olova.
Váha kostek témeř přesně odpovídala váze 3 mm backplate a závaží používaného s křídlem - přesto byl trim se žaketem výrazně lepší ihned od první minuty pod hladinou. Video si můžete prohlédnout zde, ukázka trimu se žaketem začíná v čase 2:27. Poslední snímek dole vpravo v koláži je mix DIR automatiky Apeks s upravenými hadicemi a žaketu, který chvíli používal, než jsem přešel na automatiku Aqualung Mikron v rekreační konfiguraci.
Snímky z první dovolené (rok 2013 v kolekci výše) s novým žaketem, lehkými plastovými ploutvemi Tusa, integrovanými kapsami na zátež a trimovacími kapsami na ostrově Gozo. Kompletní cena nového žaketu byla cca 8600 kč, váha lehce přes 3 kg, na letecké cestování ideál. Ploutve vážily méně než polovinu a stály třetinu toho co Jetfiny.
Vyvážení do trimu s žaketem bylo ve Středozemním moři i přes méně slanou vodu, jiný neopren a jinou láhev naprosto bez problémů. S ocelovou láhví jsem si jen do trimovacích kapes dal méně zátěží a to bylo vše. Nemohl jsem si vynachválit pohodlné popruhy a celkové pohodlí v žaketu, když chodíte delší trasy přes kameny do vody a také snadné oblékání výstroje.
Při ponorech u ostrova Gozo jsme několikrát měli větší vlny a více zvlněnou hladinu, v žaketu to nebyl problém. Do jeho kapes se vešly všechny potřebné věci na potápění a každý ponor ještě nějaké odpadky, které jsme sbírali. Ještě jsem netušil, jak moc se kapsy budou hodit později, až si tam budu dávat na Bali malou láhev s vodou, makro čočku nebo širokoúhlou předsádku.
Naprosto skvělé a pohodlné na používání byly i zátěžové kapsy. O žaketu jsem pod vodou vůbec nevěděl a užíval si na Gozu ponory a fotografování. Tak to ostatně má s potápěčskou výstrojí být.
V roce 2014 jsem s žaketem absolvoval potápění na Filipínách na ostrově Apo. Chodili jsme delší cesty po pláži do vody, zvládli ponor v silném proudu s následným dlouhým plaváním na hodně rozbouřené hladině v dešti zpět k lodi (přitom jsem zažil silnou křeč do obou nohou, fakt nepříjemný zážitek). Bez pohodlného žaketu by potápění na této fantastické filipínské lokalitě nestálo za nic, ani nemluvě o tom, jak strašně se hodilo žaket mít na to plavání ve vlnách.
Dalším skvělým bonusem žaketu bylo mnohem snazší sundavání výstroje na hladině při potápění z malých vahadlových lodí - s žaketem je to pohoda, ramenní popruhy buď povolíte, nebo rozepnete a snadno se z výstroje dostanete. Případné čekání na loď na hladině je v žaketu ve větších vlnách, větru a dešti opět naprosto v pohodě.
Je zajímavé, že používání trimovacích kapes pro zátěže je na internetu částí lidí doporučováno a částí nikoli, většinou s argumentem, že si stačí do "toho lehnout" a trim se dostaví sám. Z vlastní zkušenosti vím, že takto to opravdu nefunguje. Pokud vás výstroj nepustí, lehnout si "do toho" sice můžete zkoušet, ale trim se vám udržet nepodaří. V rámci jednoho z pokusů s vyvážením jsem jsi s křídlem vzal mininum zátěže (takže jsem byl příliš lehký), pomocí ploutví se mi povedlo zanořit a zjistil jsem, že i takto nejsem v trimu a stále mám těžké nohy.
S žaketem Aqualung Wave jsem stejně jako Katka naprosto spokojený, jeho recenzi a další informace k naší výbavě
si můžete přečíst zde: Aqualung Wave. Vyvážení a plavání se také věnujeme v článku Úvod do fotografování pod vodou, II. část - trim aneb jak na vyvážení při potápění.
Níže jsou videa, jak potápění s žaketem vypadá:
Zajímavá videa:
Recenze cestovního žaketu Cressi Travelight od technického potápěče a instruktora používajícího pouze křídla. V čase cca 8:42 - profil žaketu je malý, není tam odpor při plavání, přestože je autor zvyklý pouze na křídlo, potápění s žaketem mu přislo v pohodě a naprosto přirozené, žaket je příjemný na těle.Petr
